Pohádka o,

 Pohádky jsou nejznámější ty „pravé“ jadrné, dobro – zlo: buch, prásk a zloduch je na maděru, princezna se vdává a chudý chasník bude zajisté tím nejvhodnějším králem. Volby jsou zajímavá pohádka, asi tam půjdu, i když z důvodu tohoto pohádkového scénáře hojně používaného v našich končinách na všech bilbordech kolem silnic se mi spíše chce odjet k moři, dívat se na krásný čistý obzor. Tenhle scénář, že politik je padouch, my s ním zatočíme a bude lépe, asi zabírá. Vyrábí se tak další politici, které tak do měsíce odsoudíme jako zkorumpované darmožrouty, a máme zase další záporné pohádkové bytosti do dalších voleb. Ještě že jsou volby jen občas, jinak bychom se tam vystřídali všichni. Baví mě v života běhu hledat to pozitivní a převedeno na pohádku se máme vlastně dost královsky. A tak jsem vymyslel, když už k těm volbám půjdu, takový systém.

Nebudu politiky odsuzovat. Vlastně některý je mi sympatický, že do toho jde, jiný méně, méně, méně a ... některý jen opravdu malinko. Tak nějakého vyberu, ale napíšu mu email, že je jako můj kámoš politik a že mu držím palce. Že ho budu podporovat a taky se ptát, jestli všechno, co dělá, myslí vážně. Kdyby to nestíhal, tak že mu pomůžeme s manželkou třeba hlídat děti. Kdyby to na něj bylo moc a propadal politické depresi, tak mu napíšu, ať nedělá voloviny a neztrácí naději. Navíc jsem věřící člověk, tudíž má ve mně taky přímluvce. Taky jsem sochař, takže když to bude dobře zvládat, tak mu pomalu začnu dělat bustu, třeba se někde jednou uplatní. Minimálně jako street art, třeba u Barandovskýho mostu. Spolu s ostatním uměním, co už tam je, můžeme založit malou galerii. No a hlavně můžeme žít v pohádkovém příběhu, kde Maruška, když jde v lednu pro jahody, tak je přinese včas, protože jí kde kdo po cestě pomohl.

 
<< blog