Sochy Panny Marie

24.01.2008 - 30.03.2008

Výstava v komunitním centru svatého Prokopa je představením dvou fotografů a jednoho sochaře. Zdeněk Valeš, Martina Řehořová a Petr Váňa. To, co máme společného, je několik příběhů soch, kterými se jako červená nit proplétá mariánské téma.

Socha v kameni je část života, část intenzivně žitá, ne malá. Velkých kamenných soch lze vytesat tolik, kolik příběhů kamene je člověku dáno. Do kolika je pozván, do kolika je schopen vstoupit. Nevstupuje tam sám, ale se všemi ostatními. Ti, kteří přicházejí, dívají se a jsou ochotni říci, co vidí a pociťují, jsou rukama sochaře zapsáni do prostoru kamenné sochy. Tato setkání jsou náhodná i plánovaná, vždy ale důležitá. Poznal jsem, že nejsou někteří důležitější než ti ostatní. To rozhodující slovo, které je ve chvíli vzniku vyslovenou pravdou, ovlivňující ránu kladiva do dláta, přichází nečekaně. Zazní v hlavě v podobě obrazu. Příchozí tak promítne do kamene svou přítomnost, aniž o tom ví. Místo, kde socha vzniká, je odlehlé. Je tomu tak dobře. Lom, přístřešek uprostřed polí, ateliér za městem. Většinu času jsem s kamenem sochy sám. Těch, kteří přicházejí, je málo, a proto událost vstupu jiné obraznosti do prostoru mohu pozorovat. Čas vzniku sochy je dlouhý. Setkání, která se stanou, si pamatuji. Zpětně je vidím v kamenných tvarech. Jako by mi byla dána, poslána. Kámen může být dokončen, pouze pokud má tato práce smysl. Pokud tento smysl lidé vidí. A pokud se tak stane, zrodí se příběh.


<< Zpět na seznam výstav