Setkání s andělem - 9. příběh: Sedící torzo

Některé sochy jsou si příbuzné. Narodily se ze stejného bloku kamene. Nejen že tedy mají stejnou barevnost, ale žilky, které jsou v kameni, navazují skrze tyto sochy. Těžko se někdy znovu sejdou a položí se zpět tak, jak v bloku kdysi ležely, ale já o tom vím.

V květnu 2014 jsem odjel s Hynkem a Tomášem znovu do italské Colonnaty. Začali jsme tomu říkat Jižní ateliér. Má to mnoho krásných důvodů. Možná se opakuji ve vyprávění příběhů o sochách, ale tady začaly tři z nich. Koupil jsem krásný blok kamene a začali jsme sekat. Blok jsme rozlámali na 5 dílů. Ze tří vznikla kašna pro vilu v Černošicích, kde je umístěna moje bronzová socha Sv. Jana Nepomuckého. Na tom sekali Tom a Hynek. Jeden blok jsem osekal já a vzniklo Sedící torzo. Jeden blok v lomu zůstal a z toho vznikla dva roky poté socha Svaté rodiny.

Sedící torzo jsem sekal pouze podle kresby na kameni. Ten kámen mi pomohl. Chtěl jsem udělat křivku sedícího ženského těla. Aby mi vyšel poměr proporcí ramen, boků a nohou, musel jsem tvary v kameni trochu pootočit. Do sochy se tak dostal pohyb ještě jeden. Povrch kamene jsem sekal celý dlátem. Různé struktury se dosahují různým typem dlát. Špička, zubák, dláto. Každý ten nástroj zanechává určitý charakter. V Itálii sochaři dnes používají ruční kovaná dláta málo. Většinou používají vidiová dláta ve sbíječkách a diamantové kotouče v bruskách. Já s Hynkem a Tomem jsme si přivezli nářadí, které se kdysi používalo v italských lomech v antice, renesanci, baroku a 19. století. A přitom kameny osekané tímto vercajkem zde potkáváte na každém kroku. Sedící torzo má tento rukopis. Není ohlazené diamantovou bruskou. Všimnul jsem si, že povrch se stopami dlát je vlastně pevnější. Stopy dlát kreslí po povrchu a podporují tvar. Stejně tak jsou vytvořené i další sochy z tohoto velkého bloku kamene. Nyní na výstavě v Praze na Strahově se mohly potkat alespoň dvě z nich přes propast dvou let vzniku, které je oddělují. Jsou si podobné rukopisem, barvou stejného mramoru. Kdysi spaly ve stejném bloku kamene. Jsou si příbuzné.

Další části příběhu:

• 1. příběh: Andělé na střeše
• 2. příběh: Brána s Andělem
• 3. příběh: Zvěstování
• 4. příběh: Zaváhání
• 5. příběh: Proud světla a hmoty
• 6. příběh: Madona na schodech
• 7. příběh: Svatá rodina
• 8. příběh: Stojící torzo
• 9. příběh: Sedící torzo
• 10. příběh: Ležící torzo
• 11. příběh: Immacolata
• 12. příběh: Madonna per Cavatore
• 13. příběh: Madonka
• 14. příběh: Reliéf Madony
• 15. příběh: Kde vznikají sochy
• 16. příběh: Setkání Jana z Pomuku s Andělem – socha pod vodou

<< blog

petrvana@petrvana.info